2018/19
Úterní Inspirující příroda v Inspírii s Eliškou: říjen až prosinec 2018
Hlavním prostředím celé volnočasové aktivity Inspirující příroda v Inspírii se stal především přilehlý les a pole. Celý podzim jsme pozorovali živočichy a rostliny při jejich přípravě na zimu. Zjistili jsme, jak a proč odlétají ptáci do zimních krajin, pozorovali jsme ptáky v jejich přirozeném prostředí a připravili jsme podmínky pro jejich další pozorování formou výroby krmítek na školní zahradu. Naučili jsme se jména nejběžnějších ptáků, jejich charakteristické znaky a naučili se je od sebe rozeznávat. Pomocí jednoduché chromatografie jsem si vyzkoušeli, jak se na podzim odbarvují listy, v Techmania science centre jsme zjistili, co to znamená fotosyntéza a proč je pro rostliny důležitá. Pitvali jsem plody, abychom zjistili, co se skrývá uvnitř, některé plody jsme i ochutnali. Vyzkoumali jsme, co nejvíce chutná zvířatům v lese a ozdobili jsme jim vánoční stromeček. Všechny výše uvedené aktivity vedly k tomu, že děti v současné době chápou okolí školy jako své místo. Místo, které dobře znají, kterému pomáhají, o které se starají. Rozumí tomu, co se v přírodě děje a dobře ví, které aktivity jsou v přírodě vhodné a které do ní nikdy nepatří. Ví, jak se v přírodě chovat, jak se vhodně do přírody obléci, jak se v ní bezpečně pohybovat i orientovat. Prohlubuje se u nich vztah k přírodě jako takové na základním principu, co mám rád a znám, tomu neubližuji. (text: Eliška Homutova)
ZÁŘÍ 2018
První týdny byly zejména ve znamení poznávání okolí školy, sebe navzájem, pozorování, sehrávání, hraní, pohybu, začleňování, hledání svého místa, nastavování hranic, pravidel, zaběhnutí, organizaci...
Děti trávily hodně času ve hře. Velké oblibě se těšily zejména dřevěné kostky, ze kterých vznikaly zajímavé stavby. Je vidět vývoj a stálé zdokonalování se ve stavitelském umění dětí i jejich vzájemná inspirace. Děti zaujala technická pomůcka čtvrťáčka Felixe - hoverboard. Díky jeho sdílení si mohly i další děti vyzkoušet, jak je obtížné udržet rovnováhu, která vychází ze středu těla. Naučily se pohybovat na tomto stroji.
Hned v prvním týdnu jsme společně oslavili 7. narozeniny prvňáčka Šimona. Byla to pro nás první, a řekla bych důležitá, symbolická oslava. Snad i pro něj!:)
Hodně jsme chodili ven a prozkoumávali okolí školy. Oblíbeným cílem bylo sportoviště v Třemošné, kde si děti můžou zkoušet balanc na různých rovnovážných herních prvcích, ale i vymýšlet různé společné hry a honičky. Již v prvním týdnu se usadil rituál při přechodu mostu pro pěší nad obchvatem Třemošné: "mávání autům a přání šťastné cesty". Tolik radosti, když řidiči opětují naše pozdravy troubením a máváním. Hned je den veselejší:) Také blízký les nás volal a dal prostor pro průzkum.
Tématem září bylo hlavně budování, tvoření, stavění. Vycházíme z toho, co se právě děje v nás, dětech i kolem. A co se dějě? Tvoříme - stavíme novou školu, představu o ní, stavíme nový tým dětí, nový prostor... Před našima očima postupují práce na rekonstrukci budovy školy. 14.9. jsme zajeli do Muzea stavitelství v Plasích, kde si děti mohly poskládat stávající znalosti s novými do nového obrazu. Na celé expozici se nám nejvíce líbí jeho interaktivnost. Děti mohly shlédnout pana mistra Ondřeje, jak k zednické lžíci přišel. Prošli jsme s ním, celou její výrobou a mohli jsme obdivovat, jak byli naši předci důvtipní a vynalézaví ve vyrábění funkčních strojů.
Využili jsme také přízně počasí a 20.9. jsme podnikli krásný cyklovýlet. Cílem byly bolevecké rybníky. Tato cyklo zkušenost se ukázala jako úžasný socializační nástroj, takže se těšíme na další!
Postupem času do herního a pohybového naladění dne začala pronikat i Hejného matematika a logika jeho rébusů, čtení příběhů, kreslení, povídání, hry s písmenky, slovy a textem. Vyhledáváme v nich moudrost a ponaučení do života. Den se ustálil ve svém začátku rituálem ranního kruhu - povídacím, diskuzním, nebo pohybovým. V kruhu je prostor pro každého, na všechna témata různě spojená s minulými zážitky, nebo plánováním nadcházejícího.
Celým týdnem provází hlavně Honza, v ostatní dny ještě spolu s Lucií, Martinou a Janou.
Odpolední kluby se začaly během září postupně ustalovat. Většina odpoledních kroužků se rozběhla až v říjnu a už si na ně zvykáme.
Naše náhradní, provizorní třída v Kulturním domě si na nás zvykla podobně jako my na ni. Ale naše škola už má hezký, zelený kabátek, a všichni společně věříme, že ji už brzy osídlíme. Myslíme si, že jsme spolu s dětmi vzájemně dobře naladěni a že se nám práce dobře daří. :) Rodičům, patří dík za trpělivost a přátelskou atmosféru, kterou kolem sebe šíří. Díky jim a díky všem, za veškerou podporu!