2018/19
Úterní Inspirující příroda v Inspírii s Eliškou: říjen až prosinec 2018
Hlavním prostředím celé volnočasové aktivity Inspirující příroda v Inspírii se stal především přilehlý les a pole. Celý podzim jsme pozorovali živočichy a rostliny při jejich přípravě na zimu. Zjistili jsme, jak a proč odlétají ptáci do zimních krajin, pozorovali jsme ptáky v jejich přirozeném prostředí a připravili jsme podmínky pro jejich další pozorování formou výroby krmítek na školní zahradu. Naučili jsme se jména nejběžnějších ptáků, jejich charakteristické znaky a naučili se je od sebe rozeznávat. Pomocí jednoduché chromatografie jsem si vyzkoušeli, jak se na podzim odbarvují listy, v Techmania science centre jsme zjistili, co to znamená fotosyntéza a proč je pro rostliny důležitá. Pitvali jsem plody, abychom zjistili, co se skrývá uvnitř, některé plody jsme i ochutnali. Vyzkoumali jsme, co nejvíce chutná zvířatům v lese a ozdobili jsme jim vánoční stromeček. Všechny výše uvedené aktivity vedly k tomu, že děti v současné době chápou okolí školy jako své místo. Místo, které dobře znají, kterému pomáhají, o které se starají. Rozumí tomu, co se v přírodě děje a dobře ví, které aktivity jsou v přírodě vhodné a které do ní nikdy nepatří. Ví, jak se v přírodě chovat, jak se vhodně do přírody obléci, jak se v ní bezpečně pohybovat i orientovat. Prohlubuje se u nich vztah k přírodě jako takové na základním principu, co mám rád a znám, tomu neubližuji. (text: Eliška Homutova)
ZÁŘÍ 2018
Děti trávily hodně času ve hře. Velké oblibě se těšily zejména dřevěné kostky, ze kterých vznikaly zajímavé stavby. Je vidět vývoj a stálé zdokonalování se ve stavitelském umění dětí i jejich vzájemná inspirace. Děti zaujala technická pomůcka čtvrťáčka Felixe - hoverboard. Díky jeho sdílení si mohly i další děti vyzkoušet, jak je obtížné udržet rovnováhu, která vychází ze středu těla. Naučily se pohybovat na tomto stroji.
Hned v prvním týdnu jsme společně oslavili 7. narozeniny prvňáčka Šimona. Byla to pro nás první, a řekla bych důležitá, symbolická oslava. Snad i pro něj!:)
Hodně jsme chodili ven a prozkoumávali okolí školy. Oblíbeným cílem bylo sportoviště v Třemošné, kde si děti můžou zkoušet balanc na různých rovnovážných herních prvcích, ale i vymýšlet různé společné hry a honičky. Již v prvním týdnu se usadil rituál při přechodu mostu pro pěší nad obchvatem Třemošné: "mávání autům a přání šťastné cesty". Tolik radosti, když řidiči opětují naše pozdravy troubením a máváním. Hned je den veselejší:) Také blízký les nás volal a dal prostor pro průzkum.
Tématem září bylo hlavně budování, tvoření, stavění. Vycházíme z toho, co se právě děje v nás, dětech i kolem. A co se dějě? Tvoříme - stavíme novou školu, představu o ní, stavíme nový tým dětí, nový prostor... Před našima očima postupují práce na rekonstrukci budovy školy. 14.9. jsme zajeli do Muzea stavitelství v Plasích, kde si děti mohly poskládat stávající znalosti s novými do nového obrazu. Na celé expozici se nám nejvíce líbí jeho interaktivnost. Děti mohly shlédnout pana mistra Ondřeje, jak k zednické lžíci přišel. Prošli jsme s ním, celou její výrobou a mohli jsme obdivovat, jak byli naši předci důvtipní a vynalézaví ve vyrábění funkčních strojů.
Využili jsme také přízně počasí a 20.9. jsme podnikli krásný cyklovýlet. Cílem byly bolevecké rybníky. Tato cyklo zkušenost se ukázala jako úžasný socializační nástroj, takže se těšíme na další!
Postupem času do herního a pohybového naladění dne začala pronikat i Hejného matematika a logika jeho rébusů, čtení příběhů, kreslení, povídání, hry s písmenky, slovy a textem. Vyhledáváme v nich moudrost a ponaučení do života. Den se ustálil ve svém začátku rituálem ranního kruhu - povídacím, diskuzním, nebo pohybovým. V kruhu je prostor pro každého, na všechna témata různě spojená s minulými zážitky, nebo plánováním nadcházejícího.
Celým týdnem provází hlavně Honza, v ostatní dny ještě spolu s Lucií, Martinou a Janou.
Odpolední kluby se začaly během září postupně ustalovat. Většina odpoledních kroužků se rozběhla až v říjnu a už si na ně zvykáme.
Naše náhradní, provizorní třída v Kulturním domě si na nás zvykla podobně jako my na ni. Ale naše škola už má hezký, zelený kabátek, a všichni společně věříme, že ji už brzy osídlíme. Myslíme si, že jsme spolu s dětmi vzájemně dobře naladěni a že se nám práce dobře daří. :) Rodičům, patří dík za trpělivost a přátelskou atmosféru, kterou kolem sebe šíří. Díky jim a díky všem, za veškerou podporu!